Blovice
Blevice - okres Plzeň jih
Historie židovského osídlení sahá až do 17. století a jeho konec učinil až holocaust. Poslední synagoga z roku 1904 byla přestavěna na kanceláře. Židovský hřbitov byl umístěn na samé hranici katastru obce ve stráni nad potokem. Je velmi obtížně přístupný a neudržovaný, jsou tu však zachovány některé zajímavé náhrobky.
Z Blovic pocházejí některé významné osobnosti.
Henri George Stephan Opper de Blowitz (1825 - 1903 v Paříži) - žurnalista evropského významu.
Po studiích cestoval hlavně po Francii (od roku 1848), nakonec se stal profesorem němčiny na lyceu v Tours, Limoges, Poitiers a v Marseille. Tam se v roce 1859 oženil 1859 s A. Rethfortovou. Vzdal se profesury a začal se věnovat žurnalistice. Pracoval v redakci časopisu Gazette du Midi. Když s roce 1870 získal francouzské občanství, vstoupil i do politického života (bylo mu např. svěřeno potlačení komuny v Marseille). Roku 1874 byl jmenován zástupcem Times v Paříži, kde se mu podařilo získat tajné informace o akcích Německa proti Francii a jejich uveřejněním si získal výborné jméno. Měl potom všude otevřené dveře. Stal se autorem četných interview zejména se státníky. Nechyběl mu však ani humor, proslulé jsou jeho novinářské kachny.
Adolf Kraus (1850 - 1928 Chicago), zdejší rodák.
Po své emigraci do Ameriky poznal důležitost vzdělání. Proto později věnoval všechny své síly podpoře vzdělání a stal se prezidentem svazu vzdělávacích a dobročinných židovských spolků Bnai Brith v USA.
Obec byla původně v majetku kláštera v Kladrubech, od husitských válek pak v rukou světských majitelů, kteří se tu často střídali. V 16. století byli zdejší vrchností i Šternberkové. Ti udělili obyvatelům některé svobody, za pozdějších majitelů pak byla obec v roce 1587 povýšena na město. Značný hospodářský rozmach zaznamenaly Blovice v 19. století, kdy sem byla zavedena železnice.
Centrem městečka je pěkně upravené náměstí s empírovou, pseudorenesanční radnicí a farním kostelem sv. Jana Evangelisty. Původně gotický chrám byl přestavěn v 18. století. Jeho součástí je i vedlejší hrobní kaple Krakovských z Kolovrat z 19. století.
Zámek byl vybudován na místě starší tvrze v osadě zv. Hradiště, která byla později připojena k vlastnímu městu. Jeho dnešní podoba je výsledkem novogotické přestavby z 19.století. Součástí zámku je i anglický park, při jehož úpravě byly nalezeny základy středověké tvrze. V zámku bude zpřístupněna muzejní expozice.
V městečku jsou pamětní desky, připomínající zdejší působení českých buditelů: Františka Jaroslava Vacka-Kamenického (1806-1869) - básník Čelakovského generace a Vojtěcha Mikuláše Vejškraba-Bělohorského (1839-1869) - učitel a spisovatel, básník, komponista.